*******JENNY, TONIČKA a BUBA GUMP*******

Vítejte na stránkách B. J. T.eamu :-) B (Buba) J (Jenny) T (Tonička) jsme tři blonďatí - dvě mixteriérky a jeden bíglíček :-)

Z diskuze...

AKCE

Psí škola v Hostivaři :-)

aneb konečně na Cvičáku :-)
Dnes jsme konečně s Jennuškou vyrazily na cvičák. Už od zimy jsme si slibovaly, že se půjdeme učit poslušnost pod odborným dohledem, tak konečně došlo na lámání chleba a s Pájou a Žaženkou jsme krátce po 17té hodině vyrazily směr Hostivař. Moje nervozita nabírala pořádné grády, takže jsem půlku věcí zapomněla doma, třeba kapesníky, pytlíky, ale taky poměrně důležitý Očkovací průkaz, takže jsem si dala hned na začátek pár vteřin běh zpět k baráku, kde mi Jája hodila z okna potřebný Očkovací průkaz, který jsme nakonec vlastně vůbec nepotřebovaly. Tedy mě, hodila ho spíš sousedce Zacharové na okno, ještě že byla paní doma a šla se podívat, jaký holub se jí to plácá na parapetu a ejhle, holub byl náš Očkovák, hodila mi ho tedy ještě o to jedno patro níž a já zas běžela zpět k Jennušce za Pájou a Žaženkou. Cesta tramvajkou byla o.k. bylo místo, takže jsme si sedly a holky jsme měly na klíně. Na Padesátém se vystupovalo, já srdce až v krku a to jsem ještě netušila co mě čeká cestou. Hned za první křižovatkou si to totiž Jenna naštrádovala skoro doprostřed silnice, kam právě přijíždělo auto, zařvaly jsme s Pájou obě, já poměrně hystericky, z čehož díky bohu Jenny vycítila, že je fakt asi průser a okamžitě se vrátila zpátky, takže jsem jí připla na vodítko a mohly jsme se srdcem v krku pokračovat. Ufffffffffff, bylo to stejně stresující, jako když nám včera malá Fionka při vystupování z vlaku v Komořanech propadla mezerou mezi perónem a vlakem přímo do kolejiště. Naštěstí jí Pája celkem duchapřítomně vytáhla zpět nahoru. Já byla připravená brzdit vlak snad i ušima, ale díky bohu jsme byli vidět, Fionku Pája vyprostila a mohly jsme dokončit vystupování i cestu přes pampelišky až na Agilitky :-) Protože jsem nepsala agi aktulku, tak musím jen poznamenat, že jsem Jennu hrozně chválila, protože se nám včera fakt dařilo. Až na pár mých zmatených běhů bylo včerejší hopkání opět velmi zábavné.  Takže zpět k dnešnímu cvičáku. Cestou jsme se dostaly až na místo, kde už to vypadalo, že auta nejezdí, tak jsem Jennušku ještě pustila z vodítka, ona začala hopkat tak nějak všude kolem a nejvíc ke kolejím, které nevypadaly nijak frekventovaně, až když mi Pája řekla, že tam normálně jezdí vlaky, tak jsem zas vystresovaná Jennu připla zpátky na vodítko se slovy, "tak na tohle teda nemám".  Dorazily jsme tedy na místo a po chvíli nás volal na plac výcvikář Pavel. mě rovnou řekl, že nás hodí do vody a že se máme opičit, protože jsme naskočily o hodinu později.  Jenny mě docela mile překvapila, protože to zdaleka nebylo s naší poslušností až taková hrůza, jak jsem čekala. Jediné co nám zatím opravdu nejde je povel vstaň ze sedu a u nohy mi tedy Jennuška nalepená zrovna taky nechodí, ale snad se to časem podá, budeme to muset opravdu intenzivně trénovat. Ale v časech, kdy měla sedět u nohy vydržela fakt poměrně dlouho trpělivě čekat, což vzhledem k tomu, že jsme nikdy nějak dlouho netrénovaly je velký úspěch. Kladina, áčko i skočka nám nedělala díky trénování výrazný problém :-) U kladiny jsem se trošku ztrapnila, protože jsem na výcvikářovu větu  "Ona cviči "adžility" odpověděla, né Agillity, takže to zná....a když jsme došli na konec kladiny, tak mi došlo, že to jen trošku jinak vyslovil, no to bych nebyla já, abych nebyla hned za debila :-) Ale on to přešel bez poznámky, tak si třeba možná ani nevšiml, co že jsem mu to řekla :-)) Jinak nám první výcviková hodina hrozně rychle utekla a najednou byl konec. Na začátku i konci nás výcvikář všechny obešel, potřásl nám rukou a sledoval psiska, jak se chovají, Jenna jen koukla vzhůru, ale nereagovala v podstatě nijak, tak si myslím, že to bylo na poprvé fakt v úplné pohodě. Cestou zpět jsme na poslední chvíli vymyslely s Pájou v tramvaji večeři a sice, že já pojedu o pár stanic dál na I.P. Pavlova a koupím mekáčka, kterého přivezu Páje,  Verunce od jezevčíků a i naší Jáje, která na něj měla chuť už když jsem odjížděla, k nám do parku. Jennuška šla tedy na kratičkou návštěvu k tetě Páje (která pak říkala, že to docela šlo) takže zřejmě Jenna nesrazila tu nejdražší vázu ze stolu a neservala záclony, ale umím si představit, že to v úplné pohodičce tedy taky nebylo, zvlášť, když se mě Pája poté ptala, jestli to bylo poprvé, co byla Jenny v cizím prostředí :-))) Ano bylo a já byla ráda, že to Pája s tou naší dračicí zvládla :-)) Povečeřeli jsme tedy v parku Mekáčka, psíci se ještě vyřádili a šlo se dom :-) Byl to vlastně moc prima večer :-))
Žádné komentáře
 
*******Děkujeme za návštěvu*******