*******JENNY, TONIČKA a BUBA GUMP*******

Vítejte na stránkách B. J. T.eamu :-) B (Buba) J (Jenny) T (Tonička) jsme tři blonďatí - dvě mixteriérky a jeden bíglíček :-)

Z diskuze...

AKCE

Závody v Masečíně

pro zkušenosti bez Jennušky..=)
V sobotu brzy ráno cca v 7 hodin jsem se s holkama Pavlínkou a jejíma bíglinkama (Žaženkou, Sherrkou a Lijánkou) a Verunkou od jezevčíků bez jezevčíků a bez Jennušky vypravila do Masečína, kde se konaly závody v Agility, na které byla Pája s holkama přihlášená. Poprvé jsem viděla, jak to při takových závodech chodí a musím napsat, že je to tedy z mého pohledu docela šrumec, pejsků s páníkama tam tedy bylo hafec, malí, velcí, tlustí, tencí :-) no jééééje. Když jsme dorazily na místo určení (po cestě a tankování spojeném s kávičkou), nahlásily jsme se u Evy (naší trenérky agilitek) a řekly si o práci - nakonec já jsem tam jela jen pomáhat, načuhovat, ale samozřejmě i podpořit holky. Pan rozhodčí Zdeněk Spolek byl sympaťák a ačkoliv zpočátku vypadal trochu přísně, projevil se během závodů jako fakt moc fajn sudí, nakonec moc pěkně to na svých stránkách http://www.mybeagles.eu popsala Pája - o akci s látkovým tunelem, kterou i mě pan rozhodčí okouzlil bych určitě lépe nenapsala. Takže dle pokynů pana rozhodčího jsme postavili první "jedničkový" parkur a závody mohly začít. První běhali malí pejsci u těch jsme s Verunkou od Evy vyfasovaly stopky a měřily časy - hrozně jsem se toho bála, nemám ráda tuhle zodpovědnost - včas a správně zmačknout čudlík - to je stejné jak s focením, zmačknete to později, nebo dříve a můžete někomu pořádně poškodit, ale trochu mi pomohlo, že jsme byly dvě a tudíž byla vždy kontrola, takže jsem ráda přijala úlohu "druhých" stopek a na Verunce nechala "první". Hned po nich se zvedaly laťky a na řadu přišly "Medíci" a s nimi Pavlínka s holkama. S Verunkou jsme odevzdaly stopky do rukou jiným "měřičům" Verunka proto, aby mohla běhy holek zdokumentovat na kameru a já proto, abych se schovala hlavně Lijánce, s Pájou jsme se bály, že by holky mohly ztratit koncentraci, když uvidí tu tetu s voňavýma kapsama, co jim vždycky něco naláduje do tlamiček. Ale strach byl zbytečný, holky běžely moc pěkně všechny tři, radovaly se z pohybu soustředily se na Páju a to bylo v tu chvíli to "ono" Pája už se agilitkám věnuje o chviličku déle než my, takže to s nima prostě umí i když jak říká sama je vždycky co se učit a tak první běh nedopadl až tak podle představ, ale zato při druhém to zvládly výborně, Sherrynka dokonce s umístěním, Žany odběhla též pěknou "bramborajdu" a Lillinka - miláček a kašpárek pro publikum doběhla svůj první velký závod jen s maličkou chybičkou, ale bez dis, takže paráda. Na všechny byl moc hezký pohled, protože to nejdůležitější a sice radost z hopkání je prostě vidět na všech i na Páje a vo vo vo tom to jee.  Atmosféra závodů jako taková byla pro mě jako pro diváka příjemná, ale jednou, až se nás to s Jennuškou bude týkat z té strany závodících, tak tam omdlím, byla jsem nervozní i za holky, proto jsem se snažila být tak trošku mimo dosah i jim, abych je ještě neznervózněla, Pája i tak těsně před startem trošku lapala po dechu a mluvila o blinkání, ale zas tak moc na ní nervozita vidět není. Po doběhu holek se opět zvedaly laťky pro veliký pejsky, v průběhu jejich běhání došlo k takovému menšímu karambolu o kterém na svých stránkách http://www.macjezevcik.estranky.cz/clanky/nase-vylety/agilitky-v-masecine_-1_11_08  pro tentokrát píše Verunka. I to bohužel k agilitám patří a stává se, že né všichni dělají Agi pro zábavu a pro radost pejsků, někteří si mastí svoje ega prostřednictvím svých "chlupatých šampionů" a pak je to bohužel vidět i v přístupu závodníka - páníčka, který když doběhne sleduje co na to publikum a to že ten, kterého se to nejvíc týká a který si zaslouží pohlazení a pochvalu zůstane v tom lepším případě úplně bez povšimnutí neřeší, díky bohu jich tam ale zas tolik takových nebylo a tak mi to nezkazilo dojem ani chuť v aglitkách jako zábavě pokračovat. Po prvním běhu "jedniček" se znovu přestavovalo na druhý běh který dopadl tak jak jsem již výše popsala skvěle a po tomto doběhu jsme ještě pomohly znovu postavit parkur těm trošičku zkušenějším "dvojkám" a odměřily pro tentokrát s Pavlínkou časy dvojkám. Mezitím bohužel proběhlo i vyhlášení, které Pavlínka s Sherrynkou díky pomáhání tak trochu, vlastně úplně prošvihly, což jim bylo určitě líto, ale o pěkný diplom a ocenění nepřišly a já jsem si jejich postavení na pomyslnou "bednu" dokázala představit, jen i mě bylo líto, že jsme je svým skandováním a potleskem na "bednu" nemohly doprovodit - tak někdy příště holky !!!
Po odběhnutí prvního běhu "dvojek" jsme se už s Evou rozloučily a vydaly se na cestu dom, docela se mi už i po Jennušce stýskalo, jak jsem tam viděla ty mazlíky, tak mi najednou ta moje mazlinka hrozně chyběla. Prožila jsem pěkný den, poznala jsem atmosféru závodů a musím říct, že i když mám nervy jako špagáty, tak se na naše první závody s Jennuškou taky těším, to bude legranda :-) panička omdlí už na startu a Jennuška si to proběhne sama a po svém a možná že mě cestou zpátky přijde svým blízacím rituálem probrat z limbu :-) To bude nářez :-)
Žádné komentáře
 
*******Děkujeme za návštěvu*******